Předvánoční výlet do města na třech pahorcích

V pondělí 15. prosince jsme se s žáky 6. A a 9. B vydali do předvánoční Olomouce. Kvůli modernizaci vlakové trati mezi Nezamyslicemi a Chropyní jsme nejprve využili náhradní autobusovou dopravu. Takto jsme cestovali do Přerova a odtud jsme pokračovali rychlíkem jednu zastávku do adventně naladěné Olomouce. Vzhledem k ne úplně super počasí, promrzlým ručičkám a nožičkám jsme se do centra města dopravili tramvají. Během asi hodinové procházky historickým centrem hanácké metropole jsme navštívili Dómské návrší s Dómen sv. Václava. Připomenuli si, že v paláci z dob biskupa Jindřicha Zdíka byl roku 1306 zabit král Václav III., čímž vymřeli Přemyslovci po meči, a také to, že v Olomouci žil po určitý čas i hudební genius Wolfgang A. Mozart, a to v době, kdy v Rakousku řádily v druhé polovině 18. století neštovice. Olomouc nabídla Mozartově rodině azyl a i díky tomu je dodnes několik Mozartových partitur součástí hudebního archivu kroměřížského zámku. Naše další kroky pak vedly na protější „kopec.“ V prostorách dnešní Filosofické fakulty Univerzity Palackého se již v 11. století nacházel nejstarší olomoucký kostel zasvěcený sv. Petru. Ukázali jsme si univerzitní rektorát a knihovnu, v jejíchž základech je citát J. A. Komenského: „Ze zbrojnic udělejte biblioték.“ Dnešní univerzitní knihovna bývala totiž kdysi opravdu městskou zbrojnicí. Naše kroky vedly dál kolem Vlastivědného muzea Olomouc k Teologické fakultě Univerzity Palackého. Na její zdi má pamětní desku jeden z nejslavnějších absolventů tohoto druhého nejstaršího vysokého učení u nás, přírodovědec a zakladatel genetiky – Gregor Johann Mendel. Zastavili jsme se také na třetím olomouckém pahorku – před kostelem sv. Michala. Ukázali jsme si také Sarkanderovu kapli, ve které byl umučen na začátku třicetileté války kněz Jan Sankander. Později ho katolická církev prohlásila za svatého a dnes jsou jeho ostatky uloženy právě v kostele sv. Václava na Dómském návrší.

Pak už nás čekal poslední kousek dějepisu a hurá na vánoční trhy a do Šantovky. Kolem Caesarovy kašny, která, byť je barokní, je spojena s renesanční legendou o tom, že Olomouc založili Římané, až k největšímu morovému sloupu na světě. Sloup Nejsvětější trojice se sice rekonstruuje, ale stánky kolem něj fungovaly. Takže první mini rozchod – punč, trdelník a kdo ví, co ještě. A pak už hurá historickými uličkami do Šantovky. Dojdeme tam a měli jsme to i s muzikou. Otevíral se totiž nějaký nový „fástfůůůd“, specializující se na výrobky z kuřat. A před ním zvesela hrála dechová kapela jednu vánoční pecku za druhou. Určili jsme místo rozchodu a setkání a jak je v jednom slavném českém filmu, koho dvě hodiny neuvidíme, tomu dovezeme medaili 😊. A podařilo se. Sešli jsme se až před 13. hodinou. Někdo koupil dárky, někdo vykoupil Burger King a mekáč a někdo si prostě zašel na oběd a zákusek. Každý podle chuti. Pak už jen hurá tramvají na vlak „domů“. Zpáteční cesta proběhla v pohodě, až na jednu malou komplikaci s lístkem. Není nad to, když zjistím, že ho nemám, koupím si druhý, a po minutě zjistím, že ten originál mám samozřejmě v druhé kapse. Ale i to patří ke kouzlu předvánočních výletů…

 Radek Podhorný a Eva Vejdovská