Na kus řeči s múzou Kleió aneb Dějepisná olympiáda 2025/2026
Stejně jako v minulých letech se na přelomu kalendářního roku uskutečnila na 2. stupni naší základky dobrovolná soutěž nadšenců do dějepisu s názvem dějepisná olympiáda. Letos se jednalo již o 55. ročník tohoto tradičního klání. Stejně jako v letech předchozích je odborným garantem a autorem otázek Historický ústav Filozofické fakulty Univerzity v Hradci Králové. A musím uznat, že kolegové historici chystají rok od roku náročnější a náročnější otázky a úkoly, které se zaměřují jak na základní faktografii, tak především na pochopení historických souvislostí, vyhledávání informací v různých textech a jejich historickou analýzu. Tématem letošního ročníku je v současnosti velmi oblíbené téma týkající se postavení „něžného“ pohlaví a role žen v dějinách v návaznosti na „souboj“ s muži: Dvě strany téhož příběhu: Jak muž a žena kráčeli dějinami – spolu, proti sobě i vedle sebe. Školního kola se letos zúčastnily tři naše žačky, dvě z devátého a jedna z ročníku osmého. Zařadili jsme se tak mezi 14 základních škol okresu Kroměříž, ve kterých si olympiádu vyzkoušelo celkem 182 řešitelů. Do okresního kola, konajícího se již tradičně začátkem ledna v prostorech Muzea Kroměřížska, postoupilo 28 nejúspěšnějších řešitelek a řešitelů z kol školních. A z naší základky jsme tentokrát měli hned dvojnásobné zastoupení. K z loňska již velmi zkušené Lilien Žilinkové, která naše školní kolo vyhrála, se tentokrát přidala její spolužačka Anna Karásková. S oběma jsme se tedy 12. ledna vydali do zasněžené a promrzlé Kroměříže. Když jsem měl možnost si lehce „jedním okem“ prolistovat zadání okresního kola, tak jsem si řekl, že těžší olympiádu jsem za posledních deset let opravdu neviděl. Kdo neměl načteno, nevyzná se v textu a nad textem nepřemýšlí, ten byl letos opravdu skoro „bez šance.“ Ani jedna z našich holek se ale neztratila. Lili prokázala, že je po roce zase o něco zkušenější a ví, do čeho jde. Obsadila výborné šesté místo jen tři body za pomyslnými stupni vítězů. Před ní se umístili pouze zástupci gymnázií a základní školy, na které mají již mnoho let specializovaný dějepisný kroužek. I tak Lili s přehledem porazila některé studenty gymnázií a všechny žáky kroměřížských základních škol. Ani Anička, která si olympiádu zkusila poprvé, se tak úplně neztratila a obsadila hezké místo v třetí desítce pořadí. Věřím, že holkám tato zkušenost s náročnými texty, jejich četbou a vyhledáváním informací v nich, pomůže v přijímačkách na střední školy, které jsou postavené na podobném principu. Děkuji jim za vzornou reprezentaci naší školy a budu jim přát hodně úspěchů v dalších soutěžích, ať již na základce nebo v letech následujících během jejich středoškolského studia. A to nejlepší na konec. Příběh nekončí, protože Lili se dostala mezi úspěšné řešitele, kteří postoupili do krajského kola mezi nejúspěšnější „mladé historiky“, kteří se potkají na Gymnáziu Jana Amose Komenského v Uherském Brodě koncem března. Držte jí tedy palce….
Radek Podhorný

